
Prosinec 2008
Kdo to je asi je?
29. prosince 2008 v 10:54 | Bleskovky- Kdo to je ?
- Má sestru?
- Hrálůa v nějakém filmu nebo ne?
- Jaké je její povolání?

Please kdo to je ? ? ?
26. prosince 2008 v 23:39 | Bleskovky- Kdo to je ?
- Hraje v nějakém filmu ? (napiš jakém)
- Jaké má povolání ?
- Má taky plastiku?
- Jaké má oči ?
- Má sestru napiš jakou ?

?????????Kdo too je???
26. prosince 2008 v 23:05 | Bleskovky- Kdo to je ?
- Hrála v nějakém filmu (napiš v jakém)
- Jestli v něčem hrála tak napiš koho...
- Má plastiku

VYVOLÁVÁNÍ MARIE TEREZIE, VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ ,Strašná noc
26. prosince 2008 v 12:46 | PříběhyVYVOLÁVÁNÍ MARIE TEREZIE
Jeden den, když u mě doma spala kámoška chtěli jsme dělat neco zábavného a aby to bylo na dlouho . Napadlo nás, že budem vyvolávat duchy , jakou osobu to nás napadlo po chvilce ...marii terezii . Když jsme jí vyvolali tak se začala klepat lampa , ale jen lampa kdyby to bylo zemětřesení tak i třeba stůl ale byla to jen lampa . Bály jsme se a radši jsme ducha nechali být , ráno když jsme se probudili tak jsme byli zděšený , měli jsme každá po těle pupínky a vypadaly strašně , uvědomili jsme si že jsme včera neodvolali ducha . Marie měla dceru která umřela na neštovice , ty pupínky byli neštovice . Jeli jsme hned k doktorovi a byli jsme tam dlouho ...
VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ
Dne 21.2. jsem šla ke své kamarádce kláře.dohodli jsme se že budeme vyvolávat ducha boženy němcové!!!všechno se vyvíjelo jak mělo a přišla otázka-ublížíš nám???ona ´že ano!!!zeptalyjsme se jestli se nám ukáže a najednou se v televizy ukázal neznámý obličej!byla to snad ona?asi ano.potom se nám ještě zjevila na láhvy od koly a mi vůbecnevěděly co dělat!najednou se náš čarovný kámen začal hýbat a napsal-7let od úmrtí báry.že by divá bára?už byl čas božku odvolat a tak jsme jí tedy odvolali.byly jsme pak vyvenčit psa a pak spát.kláře v jedenáct zazvonil v 11:59budík ale neměla ho natažený!a mě začal zase v 4:14 podivně chrčel.Obě jsme měli strach ,co se stane dál.Ráno když jsme šli do školy se nám sám od sebe přivolal výtah.od té doby čekáme co příde dál!!!a radíme vám DUCHY NEVYVOLÁVEJTE!!!
Strašná noc
Stalo se to před 3 lety. Byla horká letní noc, spala jsem odekrytá v pokojíku mé dcery, které bylo 6 let, a najednou slyším zapraskání parketů. Myslela jsem, že dcerka vstala a chce se jí čůrat. Když se takhle v noci vzbudí, bývá zmatená a mohla by čůrat i na zem, tak na ni volám: "Adélko, chceš čůrat?" a bylo ticho, tak volám znovu a podívám se směrem k její posteli a i v té tmě vidím, že klidně spí, ale parkety praskají dál.
A teď přijde to podivné. Jen podotýkám, že mám opravdu velmi jemné spaní, a že jsem opravdu nespala, což jsem si do rána připomínala, abych na to , co se stalo nezapomněla a nebrala to jako sen.
Takže, protože parkety ještě zapraskaly, chtěla jsem si rožnout lampičku nad sebou a zkontrolovat dcerku, natáhla jsem ruku a konec... nemohla jsem se vůbec pohnout. Ani prstem u nohy. Strašně mě to děsilo, nevěděla jsem, co se děje, co se děje s dcerkou.
Nějakou dobu to trvalo, snažila jsem se pohnout, zvednout hlavu, strašně to bolelo a nic. Jako by mě někdo držel. Jako by něchtěl, abych rozsvítila. Pak to povolilo. Byla mi hrozná zima, přesto, že bylo venku horko, ale i když mi byla zima, neměla jsem studené tělo...
Byla jsem z toho až do rána vyděšená a hrozně jsem se bála. Nejsem ani hysterka, ani věřící, spíš realistka a tak jsem se snažila najít příčinu. Dokonce jsem si myslela, že jsem snad na okamžik umřela. Nikomu jsem to nevyprávěla, stejně by nevěřil.
Ale asi před rokem, když jsem se sešla se svojí sestrou a povídaly jsme si, mi vykládala, co se jí asi před dvěma lety v létě stalo, a že jí to nebudu věřit... Na chlup to stejné! Jen s tím rozdílem, že ona spala vedle syna na manželské posteli.
Bohužel jsme si ani jedna nevzpomněla na přesnější datum, zda to nebylo náhodou ve stejný den.
A teď přijde to podivné. Jen podotýkám, že mám opravdu velmi jemné spaní, a že jsem opravdu nespala, což jsem si do rána připomínala, abych na to , co se stalo nezapomněla a nebrala to jako sen.
Takže, protože parkety ještě zapraskaly, chtěla jsem si rožnout lampičku nad sebou a zkontrolovat dcerku, natáhla jsem ruku a konec... nemohla jsem se vůbec pohnout. Ani prstem u nohy. Strašně mě to děsilo, nevěděla jsem, co se děje, co se děje s dcerkou.
Nějakou dobu to trvalo, snažila jsem se pohnout, zvednout hlavu, strašně to bolelo a nic. Jako by mě někdo držel. Jako by něchtěl, abych rozsvítila. Pak to povolilo. Byla mi hrozná zima, přesto, že bylo venku horko, ale i když mi byla zima, neměla jsem studené tělo...
Byla jsem z toho až do rána vyděšená a hrozně jsem se bála. Nejsem ani hysterka, ani věřící, spíš realistka a tak jsem se snažila najít příčinu. Dokonce jsem si myslela, že jsem snad na okamžik umřela. Nikomu jsem to nevyprávěla, stejně by nevěřil.
Ale asi před rokem, když jsem se sešla se svojí sestrou a povídaly jsme si, mi vykládala, co se jí asi před dvěma lety v létě stalo, a že jí to nebudu věřit... Na chlup to stejné! Jen s tím rozdílem, že ona spala vedle syna na manželské posteli.
Bohužel jsme si ani jedna nevzpomněla na přesnější datum, zda to nebylo náhodou ve stejný den.
ICHTYL,...PROBODÁVAČ STĚN
26. prosince 2008 v 12:44 | PříběhyICHTYL,...PROBODÁVAČ STĚN
Jednou jsme byli se třídou na táboře(něco jako škola v přírodě,ale rozhodně lepší a mohli jsme si celý den dělat co jsme chtěli).Byli jsme tam už podruhé,jenže tentokrát tam byla i moje nejlepší kámoška.Pak nám někdo začal lakovat a probodávat stěny.Z kámoškou jsme ho pojmenovaly Ichtyl a namalovaly jeho (samozřejmě námi vymyšlenou podobiznu) na zeď chatky.Byla to vlastně karikatůra.Jednou jsme tam měli táborák a úplně,ale úplně všichni byli u táboráku.Pak někdo ve tmě za námi začal svítit baterkou.Najednou se nikomu nechtělo od ohně.Trhla jsem s kamarádkou,ale ona že nepůjde.Po táboráku už tam světlo nebylo a ráno jsme zjistily,že nápisy na stěně nepřibyly.
DĚJEPIS ZE SNU
26. prosince 2008 v 12:43 | PříběhyDĚJEPIS ZE SNU
Stal se mi takový příběh.Nevím zda je tak magický,ale určitě souvisí s vizí. Měla jsem takovou vizi. V noci se mi zdálo o tom,že máme ve škole máme dějepis a normálně jsme ho jako neměli mít. Ráno jsem se v pohodě probudila a pomalu zapoměla na svůj sen. Připoměla mi ho až věta učitelky: "místo českého jazyka budeme mít dějepis." Na chvíli mě i zamrazilo v zádech. Jistě se podobné příhody staly už jistému množství lidí. Přesto je to velice zvláštní a magické,tyhle předtuchy...dost chudy
ZAKLETÁ LAMPA
26. prosince 2008 v 12:30 | PříběhyZAKLETÁ LAMPA
Tento příběh se stal o jedné noci. V klidu jsem večer usínala a taky usla. Noc byla tichá a nepřerušovaná až na jeden okamžik. Probudila jsem se. Nevěděla jsem absolutně proč. Hledala jsem marně důvod. Rozhlédla jsem se po pokoji. Můj zrak se zastavil na neznámém jevu. Moje lampa v pokoji,kterou jsem najisto večer před spaním vypínala ze zásuvky najednou svítila. A kdyby jen svítila,svítila modře. Mám na to jen dva způsoby vysvětlení. Buďto někdo lampu zapnul (ale proč tedy svítila modře?) anebo je to zakletá lampa a rozsvítila se neznámým důvodem sama.
PSI
26. prosince 2008 v 12:28 | PříběhyJednou jsem šla s kamarádkou na michalovickou putnu a se svym psem.Když jsme dorazli na misto nikdo tam nebyl.Po pár minutách co muj pes šmejdil u kamenu ,hodil někdo na něj kámen.S kamarádkou jsme to tam prošli ale nikdo nikde..ale po psovi opět nekdo hodil klacek a tak jsme vzali roha...když jsme se otačeli měly jsme divny pocit že nás někdo sleduje,začal blikat železniční přejezd a všichni psi se kolem nás sneskli ..je to divne i pro nas ale tak co se stalo tak se stalo

DUCHU PŘIJD...
26. prosince 2008 v 12:26 | Příběhy
Bylo to asi před rokem .U jednoho kamaráda jsme vyvolávali duchy(ani jsme nevěděli koho). Pořád jsme jenom říkali,,Duchu přijď''... Byli jsme u něho v komoře (u toho kamaráda) a najednou se začal hýbat toaletní papír začal tam létat všude možně,svíčka se převrátila a zhasla,my začali ,,řvát'' rychle jsme vylezli ven z komory a otevřeli jsme okno a všechno bylo zase v normálu,ale bylo to hrozný!!!!
Záhadná kaplička
26. prosince 2008 v 12:24 | PříběhyPřed několika měsíci jsem šla s kamarádkou na skalky, kde je stará kaplička. Pořád nás zajímalo, co je uvnitř, a tak, když jsme objevily shnilé prkno, vykoply jsme ho a vlezly dovnitř. Nemohly jsme uvěřit tomu, co jsme uviděly! Za oltářem stál nějaký kněz! Strašně jsme se vyděsily a utekly ven. Asi po dvou hodinách dějepisu jsme se dozvěděly, že asi před třemi lety tam byl onen muž smrtelně pobodán vykradači kaplí...

VYVOLÁVÁNÍ DUCHA
26. prosince 2008 v 12:22 | Příběhy
Stalo se to asi před měsícem,kdy jsme spaly u naší kamarádky Zdenky. Večer její rodiče odešli na ples a nám zůstal celý barák. Tak jsme si řekly, že budem vyvolávat duchy, konkrétně krvavou Máří. Zdenky rodiče mají doma starý nábytek a mezi ním staré zrcadlo. Zdena se otočila k zrcadlu a tam viděla postavu, které tekla z nosu krev. Po třech minutách za čala téct krev z nosu i nám! Já jsem s kamarádkou Kájou utekla domů, protože bydlím kousek a Kája u mě přespala. Vůbec jsme nemohly v noci usnout. Nakonec se nám to podařilo. Druhý den nám zavolal tatínek Zdenky, že Zdenička vykrvácela a její maminka se psychycky zhroutila! My dodnes nevíme co a hlavně proč se to stalo. V noci nás budí noční můry a nechápeme proč umřela zrovna ona!
Černá postava
26. prosince 2008 v 12:19 | PříběhyJednou jsme s kamarádkou Kájou jezdily po naší ulici na kolech.Pomalu nás to přestávalo bavit a tek mě Kája doprovodila domů.V tom jsme obě zahlédly na kopečku u kraje silnice černou postavu!Slunce už zapadávalo,ale my jsme viděly, jak postava drží v ruce nůž! Zpanikařily jsme a utíkaly k nám domů.Tam jsme se trošku uklidnily, ale jen do té doby, než musela jít Kája domů.Ta postava tam byla pořád. Dokonce se přesunula před náš dům!Náhle šel kolem našeho domu soused a to nás zachránilo, protože ta postava zmizela a Kája mohla jít v klidu domů.

Tajemné ťukání
26. prosince 2008 v 12:16 | PříběhyBydlím na kraji lesa.Jednou jsem byla sama doma a zrovna byl úplněk.Abych se nebála a přišla na jiný myšlenky,pustila jsem si internet.najednou jsem ale měla pocit že někdo ťuká na dvěře.Strašně jsem se lekla,ale strach jsem přemohla a šla se podívat jestli za nimi opravdu někdo stojí.Nikdo tam nebyl.A tak jsem si řekla,že se mi to asi jenom zdálo a znovu jsem začala brouzdat po internetu.Ťukání se ale ozývalo ještě asi 5krát.Sebrala jsem všechnu odvahu a šla se podívat ven na zahradu.Nikoho jsem ale neviděla.Slyšela jsem jen kroky.Vběhla jsem proto zpátky domů,rychle jsem za sebou zamkla a schovala se pod peřinu.Probudila jsem se až ráno.Dodnes nevím,kdo nebo co to bylo,ale když jsem sama doma,docela dost se bojím...

Vyvolávání Satana
26. prosince 2008 v 12:15 | PříběhyVyvolávání Satana
Jednou jsme s kámoškou jely na prázdniny k babičce na chatu.Když jsme dorazily na místo,bylo kolem osmé večer.Zatímco jsme vybalovaly věci,napadlo nás,že bychom o půlnoci mohly vyvolávat satana.Nejdřív jsme z toho měly srandu,ale pak jsme mu řekly,že jestli je mezi náma,ať nám dá znamení.Po pár vteřinách začal silně foukat vítr a pršelo jako z konve a za oknem jsme uviděly stín,který se na nás díval červenýma očima.Dostaly jsme šílený strach a začaly ječet tak hlasitě,že jsme probudily i babičku.od té doby už duchy nevyvoláváme a Satana už vůbec ne.

Mumie
26. prosince 2008 v 12:07 | PříběhyNé příliš známý řečený sběratel artefaktů neznámně našem starou mumii princezny Ferentuti . Odborníci potvrdili,že je pravá . Svěratel ve snaze získat peníze,prodal mumii do muzea . Když však uklízečka po otevírací době vytírala podlahu,uviděla nad princezninou hrobkou postavu! Postavu krásné ženy. Nejprve si ji spletla s návštěvníkem muzea,ale její názor se změnil hned jak spatřila,že se žena vznáší asi dvacet cm nad zemí . Utekla a ráno to řekla odborníkům. Ti usoudili, že je nejspíše přepracovaná . Když ale to samé uviděl strážní, rozhodl se jeden z odborníků,ten nejmladší,přijít tomu na kloub. Zůstal přes noc v muzeu a žena jej nesklamala. Objevila se za kurátorem,který se vylekal. Na čele měla hlubokou tržnou ránu se zaschlou krví . Žena mu naznačila ať ji následuje. Dovedla kurátora k její hrobce a zmizela . Mumie byla rozmotána a místo princezny tam ležela mrvá dívka,která se snažila odhalit pravdu. Sběratel dívku zabil nedávno a uložil ji do rakve . Ptáme se,opravdu strašil dívčí duch v muzeu nebo byli všichni tři jen unavení a přepracovaní? Stalo se to?
Zkuste si tipnout

Stodola
26. prosince 2008 v 11:51 | Příběhy/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; if(typeof(bburlparam)=='string') { bbh+='&'+bburlparam; } if(typeof(bbkeywords)=='string') { bbh+='&keywords='+escape(bbkeywords); } document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://go.cz.bbelements.com/please/showit/2444/10/14/7/?typkodu=js"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */
Tento příběh se údajně odehrál na podzim v malém německém městečku krátce po skončení druhé světové války. Událost, která se tu stala, ji přisuzována krutému německému poručíkovi. Jmenoval se Hagen a jeho chování se podobalo římskému vládci Nerovi. Když se to stalo, Hagen byt už dávno po smrti.
Chlapec a dívka, říkejme jim Richard a Kateřina, se sešli na domluveném místě pod lampou na rohu hlavní třídy o deváté hodině večerní. V domnění, že společně prožijí krásný večer. Ruku v ruce kráčeli šerou hrubě dlážděnou ulicí. Vlasy jim cuchal chladivý podzimní vánek. Sem tam se ulicí mihly zlověstné stíny žebráků a bezdomovců a přes silnici přeběhla hladová polomrtvá krysa.
Když měli obytnou část města za zády, vydali se prašnou polní cestou do staré opuštěné skoro rozpadlé stodoly. Nejedou je cestou k barabizně k smrti vyděsily zapadlé žlutozelené svítící oči vyzáblé zaběhnuté černé kočky.
Když dorazili ke stodole, u vrat se houpala zrezavělá ještě hořící petrolejové lampa.
"Já se bojím, pojďme pryč!" řekla Kateřina svému společníkovi.Richard na její žádost nedbal, vzal lampu a začal otvírat vrata. Ticho podzimní noci rozřízl hlas úpějících léta nemazaných pantů. Oba strachy uskočili. Chvíli nehnutě stáli, než se odvážili vejít dovnitř. Ve stodole usedli na seno a zamilovaně si povídali. Po chvíli dívka řekla, že si potřebuje odskočit, ať na ni počká. Vyšla za stodoly. Byla pryč pár vteřin, když se ozval pronikavý nervy drásající dívčí jekot. V tom okamžiku Richardovi stuhla krev v žilách. Když se vzpamatoval z šoku, vyběhl ze stodoly jako opařený a hledal svou dívku. Třesoucím se hlasem volal její jméno, ale nikdo se neozýval. Zmateně pobíhal kolem stodoly a hledal svou milou. Za rohem narazil na krvavou stopu a ta ho zavedla k hromádce ještě horkého popela. Na ní ležely ohořelé zbytky kostry a na nich lebka, na které byl vyryt hákový kříž. Byla to lebka mladé dívky. Jak to hrůzostrašné zátiší Richard spatřil, složil se jako domeček z karet. Při tom upustil lucernu, která dokonala dílo zkázy.
Ráno zemědělci, jdoucí robotovat na svá pole, uviděli místo stodoly hromadu ohořelých sutin a nedaleko ohněm poznamenané zbytky chlapcova těla. Tělo Kateřiny ani její pozůstatky se nikdy nenašly.
Chlapec a dívka, říkejme jim Richard a Kateřina, se sešli na domluveném místě pod lampou na rohu hlavní třídy o deváté hodině večerní. V domnění, že společně prožijí krásný večer. Ruku v ruce kráčeli šerou hrubě dlážděnou ulicí. Vlasy jim cuchal chladivý podzimní vánek. Sem tam se ulicí mihly zlověstné stíny žebráků a bezdomovců a přes silnici přeběhla hladová polomrtvá krysa.
Když měli obytnou část města za zády, vydali se prašnou polní cestou do staré opuštěné skoro rozpadlé stodoly. Nejedou je cestou k barabizně k smrti vyděsily zapadlé žlutozelené svítící oči vyzáblé zaběhnuté černé kočky.
Když dorazili ke stodole, u vrat se houpala zrezavělá ještě hořící petrolejové lampa.
"Já se bojím, pojďme pryč!" řekla Kateřina svému společníkovi.Richard na její žádost nedbal, vzal lampu a začal otvírat vrata. Ticho podzimní noci rozřízl hlas úpějících léta nemazaných pantů. Oba strachy uskočili. Chvíli nehnutě stáli, než se odvážili vejít dovnitř. Ve stodole usedli na seno a zamilovaně si povídali. Po chvíli dívka řekla, že si potřebuje odskočit, ať na ni počká. Vyšla za stodoly. Byla pryč pár vteřin, když se ozval pronikavý nervy drásající dívčí jekot. V tom okamžiku Richardovi stuhla krev v žilách. Když se vzpamatoval z šoku, vyběhl ze stodoly jako opařený a hledal svou dívku. Třesoucím se hlasem volal její jméno, ale nikdo se neozýval. Zmateně pobíhal kolem stodoly a hledal svou milou. Za rohem narazil na krvavou stopu a ta ho zavedla k hromádce ještě horkého popela. Na ní ležely ohořelé zbytky kostry a na nich lebka, na které byl vyryt hákový kříž. Byla to lebka mladé dívky. Jak to hrůzostrašné zátiší Richard spatřil, složil se jako domeček z karet. Při tom upustil lucernu, která dokonala dílo zkázy.
Ráno zemědělci, jdoucí robotovat na svá pole, uviděli místo stodoly hromadu ohořelých sutin a nedaleko ohněm poznamenané zbytky chlapcova těla. Tělo Kateřiny ani její pozůstatky se nikdy nenašly.
Hustej příběh stojí za to si ho přečíst
26. prosince 2008 v 11:46 | PříběhyBylo kolem dvanácté v noci a Hanka ulehala spokojeně do postele. Byla sobota,tak mohla jít spát pozdě. Už skoro spala když jí zazvonil mobil. V rychlosti zjistila,že jí volá kamarádka Lucie. Myslela si,že si z ní dělá legraci,nebo jí chce popřát dobrou noc. Tak či tak,Hanka jí to zvedla. Než stačila Lucie promluvit,křikla Hanka do telefonu že chce spát,že dobrou noc a ať nevolá!!Nenechala Lucku promluvit jediné slovo. Položila mobil v domění že už nebude volat a zavřela oči. Hned se ale ozval mobil znovu. Hanka se naštvala a zvedla to,ale než stačila cokoli zařvat Lucka začala zoufale prosit o pomoc,že je doma a že ji napadla nějaká žena. Hanka se polekala jejího přiškrceného hlasu. Takhle vyděšený hlas by Lucie nedokázala nahrát. Přemohla strach,nasedla na kolo a uháněla Lucce na pomoc. Napadlo jí,že by měla radši zavolat někoho dospělého,ale to mohla Lucka zavolat rovnou policii.Co když si dělá přece jen legraci?Tak či tak,protože to od sebe nemají daleko,vyjela Hanka do tmy. Už zdálky viděla temný lucčin dům. Ten útulný a prosluněný dům byl tytam a místo něj stála u lesa chladná a tmavá vila. V noci vše vypadá jinak. Už při prvním pohledu si byla Hanka jistá,že si z ní Lucka nedělala blázny. Dveře byly vyražené z pantů a z patra se lesem nesl jekot vyděšené a přiškrcené Lucie. Hanka odhodila kolo a spěchala do patra. Vtrhla do Lucčina pokoje a věnoval se jí takový pohled že na to v životě nezapomene. Lucie seděla na posteli,z pusy a nosu jí tekla rudá krev,byla modrá a kdosi nebo cosi ji škrtilo. Lucka v ruce držela mobil a stále ječela.Ale už z posledních sil. Náhle se ozvala rána.Postava která Lucii škrtila se polekala a vyletěla oknem ven. Lucka se rozkašlala a začala se dusit. To průvan způsobil tu ránu!Lucie divoce ukazovala ke dveřím.Hanka se polekala a otočila se.Nic tam však nebylo. počkala až se ubohá Lucka vykašlala a pak spolu běžely do ložnice. Už z chodby Hanka slyšela podivný vrzavý zvuk. Vešly a začaly obě řvát tak,že takhle nikdo nikdy v životě neřval. lucčini rodiče viseli na lanech od stropu a houpali se. Obě vyběhly z domu pryč a na policii. Policie jim s postavou nevěřila a usoudili že to byl vrah. Jen Lucie a Hanka však věděly pravdu. Lucčina rodina se nenáviděla s druhou a dělali si naschvály a zrovna ten osudný den přišla řada udělat naschvál druhé rodině. Lucčini rodiče jim odpojili nějakou součástku u auta.netušili však jaký to bude mít dopad. Celá rodina si ješte tentýž den vyjela na výlet a na křižovatce kde potřebovali odpojenou součástku se stala veliká nehoda.Celá rodina byla mrtvá. Lucčini rodiče to nemohli rozdýchat,tohle přece nechtěli. Ale bylo pozdě a duch matky té zesnulé rodiny se přišel pomstít...

