VYVOLÁVÁNÍ MARIE TEREZIE
Jeden den, když u mě doma spala kámoška chtěli jsme dělat neco zábavného a aby to bylo na dlouho . Napadlo nás, že budem vyvolávat duchy , jakou osobu to nás napadlo po chvilce ...marii terezii . Když jsme jí vyvolali tak se začala klepat lampa , ale jen lampa kdyby to bylo zemětřesení tak i třeba stůl ale byla to jen lampa . Bály jsme se a radši jsme ducha nechali být , ráno když jsme se probudili tak jsme byli zděšený , měli jsme každá po těle pupínky a vypadaly strašně , uvědomili jsme si že jsme včera neodvolali ducha . Marie měla dceru která umřela na neštovice , ty pupínky byli neštovice . Jeli jsme hned k doktorovi a byli jsme tam dlouho ...
VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ
Dne 21.2. jsem šla ke své kamarádce kláře.dohodli jsme se že budeme vyvolávat ducha boženy němcové!!!všechno se vyvíjelo jak mělo a přišla otázka-ublížíš nám???ona ´že ano!!!zeptalyjsme se jestli se nám ukáže a najednou se v televizy ukázal neznámý obličej!byla to snad ona?asi ano.potom se nám ještě zjevila na láhvy od koly a mi vůbecnevěděly co dělat!najednou se náš čarovný kámen začal hýbat a napsal-7let od úmrtí báry.že by divá bára?už byl čas božku odvolat a tak jsme jí tedy odvolali.byly jsme pak vyvenčit psa a pak spát.kláře v jedenáct zazvonil v 11:59budík ale neměla ho natažený!a mě začal zase v 4:14 podivně chrčel.Obě jsme měli strach ,co se stane dál.Ráno když jsme šli do školy se nám sám od sebe přivolal výtah.od té doby čekáme co příde dál!!!a radíme vám DUCHY NEVYVOLÁVEJTE!!!
Strašná noc
Stalo se to před 3 lety. Byla horká letní noc, spala jsem odekrytá v pokojíku mé dcery, které bylo 6 let, a najednou slyším zapraskání parketů. Myslela jsem, že dcerka vstala a chce se jí čůrat. Když se takhle v noci vzbudí, bývá zmatená a mohla by čůrat i na zem, tak na ni volám: "Adélko, chceš čůrat?" a bylo ticho, tak volám znovu a podívám se směrem k její posteli a i v té tmě vidím, že klidně spí, ale parkety praskají dál.
A teď přijde to podivné. Jen podotýkám, že mám opravdu velmi jemné spaní, a že jsem opravdu nespala, což jsem si do rána připomínala, abych na to , co se stalo nezapomněla a nebrala to jako sen.
Takže, protože parkety ještě zapraskaly, chtěla jsem si rožnout lampičku nad sebou a zkontrolovat dcerku, natáhla jsem ruku a konec... nemohla jsem se vůbec pohnout. Ani prstem u nohy. Strašně mě to děsilo, nevěděla jsem, co se děje, co se děje s dcerkou.
Nějakou dobu to trvalo, snažila jsem se pohnout, zvednout hlavu, strašně to bolelo a nic. Jako by mě někdo držel. Jako by něchtěl, abych rozsvítila. Pak to povolilo. Byla mi hrozná zima, přesto, že bylo venku horko, ale i když mi byla zima, neměla jsem studené tělo...
Byla jsem z toho až do rána vyděšená a hrozně jsem se bála. Nejsem ani hysterka, ani věřící, spíš realistka a tak jsem se snažila najít příčinu. Dokonce jsem si myslela, že jsem snad na okamžik umřela. Nikomu jsem to nevyprávěla, stejně by nevěřil.
Ale asi před rokem, když jsem se sešla se svojí sestrou a povídaly jsme si, mi vykládala, co se jí asi před dvěma lety v létě stalo, a že jí to nebudu věřit... Na chlup to stejné! Jen s tím rozdílem, že ona spala vedle syna na manželské posteli.
Bohužel jsme si ani jedna nevzpomněla na přesnější datum, zda to nebylo náhodou ve stejný den.
A teď přijde to podivné. Jen podotýkám, že mám opravdu velmi jemné spaní, a že jsem opravdu nespala, což jsem si do rána připomínala, abych na to , co se stalo nezapomněla a nebrala to jako sen.
Takže, protože parkety ještě zapraskaly, chtěla jsem si rožnout lampičku nad sebou a zkontrolovat dcerku, natáhla jsem ruku a konec... nemohla jsem se vůbec pohnout. Ani prstem u nohy. Strašně mě to děsilo, nevěděla jsem, co se děje, co se děje s dcerkou.
Nějakou dobu to trvalo, snažila jsem se pohnout, zvednout hlavu, strašně to bolelo a nic. Jako by mě někdo držel. Jako by něchtěl, abych rozsvítila. Pak to povolilo. Byla mi hrozná zima, přesto, že bylo venku horko, ale i když mi byla zima, neměla jsem studené tělo...
Byla jsem z toho až do rána vyděšená a hrozně jsem se bála. Nejsem ani hysterka, ani věřící, spíš realistka a tak jsem se snažila najít příčinu. Dokonce jsem si myslela, že jsem snad na okamžik umřela. Nikomu jsem to nevyprávěla, stejně by nevěřil.
Ale asi před rokem, když jsem se sešla se svojí sestrou a povídaly jsme si, mi vykládala, co se jí asi před dvěma lety v létě stalo, a že jí to nebudu věřit... Na chlup to stejné! Jen s tím rozdílem, že ona spala vedle syna na manželské posteli.
Bohužel jsme si ani jedna nevzpomněla na přesnější datum, zda to nebylo náhodou ve stejný den.
Awooj máš pekný dess...prosím kukni sa aj ty na môj blog... XD